Dárcovství krve
V naší nemocnici velmi často ošetřujeme pacienty s akutním krvácením např. po autoúrazech, pacienty s imunitně podmíněnou chudokrevností, s poruchou srážlivosti, po intoxikaci jedem na hlodavce atd. Díky našemu přístrojovému vybavení jsme schopni okamžitě zhodnotit krevní obraz a rozhodnout o nutnosti kompenzovat dané ztráty.
Dříve bylo běžné podání první transfúze bez stanovení krevní skupiny dárce i příjemce, bohužel se někdy objevila alergické reakce. Reakce organismu je přičítána především reakci DEA 1,1 negativního příjemce na krev DEA 1,1 pozitivního dárce. Nyní máme k dispozici pro dárce i příjemce testy na stanovení skupiny.
Našimi dárci jsou nejčastěji čtyřnozí přátelé našich klientů, kteří se tak podílí na záchraně dalších pacientů.
Přihlášením do našeho registru dárců můžete pomoci i Vy!
Požadavky na dárce jsou váha nad 30kg, dobrý zdravotní stav a klidná povaha.
Odběr krve provádíme bez nutnosti sedace. Konkrétní podrobnosti se dozvíte osobně, telefonicky nebo e-mailem.
Odběrový vak na transfúze
|
Odebrané vzorky krve na hematologické vyšetření
|
Krevní transfuze
Autor: MVDr. Vojtěch Novák
Úvod
V posledních deseti letech u nás došlo k prudkému rozvoji veterinární medicíny psů a koček. S měnícím se vztahem ke zvířatům a rostoucími finančními možnostmi jejich majitelů se rozvíjejí různé obory veterinární medicíny, dříve spíše okrajové. Jednou z metod, stávající se standardní, je podávání krevních derivátů. To znamená podání v současné době již poměrně snadno dostupné plné krve, ale také čerstvě zmražené plazmy, plazmy a erykoncentrátu.
Důvody pro transfúzi
Tak jako u lidských pacientů, tak i u psů někdy nastávají situace vedoucí k velkým ztrátám krve. Příkladem mohou být úrazy, spojené s poraněním velkých cév nebo vnitřních orgánů. Dále se může jednat o otravy jedy na hlodavce, poruchy krevní srážlivosti (koagulopatie), některá autoimunitní onemocnění, pankreatitida aj.. Léčbou volby je v takovém případě použití některého z příslušných krevních derivátů od jiného psa.
Krevní skupiny
Známým problémem, provázejícím transfúzi krve, je imunitní reakce příjemce vůči buňkám dárce. Tak jako u lidí mají také psi krevní skupiny. V současnosti je popsáno více než 12 systémů. Pro praxi je však významná zejména krevní skupina DEA 1.1 positivní a negativní. První podání krve většinou není spojeno se vznikem těžké post transfuzní reakce, ale již několik dnů po podání transfúze se vytváří protilátky proti krevní skupině neshodující se s krevní skupinou příjemce a další podání krve v takovém případě je velmi rizikové. Proto by mělo každému podání transfúze předcházet vyšetření krve příjemce na krevní antigen DEA 1.1 a měla by být podána pouze odpovídající krevní skupina. Provedení tzv. křížové zkoušky v žádném případě nenahrazuje test na krevní skupinu psa.
Praktické provedení transfúze
V minulosti často používá tzv. přímá transfúze, kdy se krev od dárce odebírala do injekčních stříkaček a rovnou aplikovala příjemci, se již dnes skoro nepoužívá. Jednodušším, rychlejším a praktičtějším způsobem je odebírání plné krve do speciálních transfúzních vaků a poté podání příjemci přes transfúzní set. To je dnes asi nejčastější metoda. Pes velkého plemene může bez újmy darovat 400 - 500 ml krve. Toto množství je dostatečné, aby zachránilo život malého i středního psa na hranici vykrvácení. Takto odebranou krev lze i po určitou dobu skladovat. Některé složky krve se však při skladování postupně rozkládají.
Výhodou je proto zpracování plné krve na krevní deriváty. Oddělením jednotlivých složek krve se získají produkty lépe využitelné pro specifické problémy a také jejich skladovatelnost je pak vyšší.
Krevní banky
V současné době existují už také v České republice veterinární pracoviště nabízející služby krevních bank. Spočívají v distribuci krevních derivátů pro vlastní potřebu nebo je nabízí i jiným pracovištím. Výhodou separace plné krve na jednotlivé složky, tj. erymasa a čerstvá zmražená plazma, je jednak v možnosti specializovaného použití derivátu podle momentální indikace a také v tom, že nabízená krev je již testována na krevní skupiny. Jako dárci jsou využíváni pouze psi u nichž je pečlivě kontrolován jejich zdravotní stav.
Závěr
Transfúzní medicína je dnes již součástí veterinární péče o psy a kočky. Její využití má své nezastupitelné místo, v mnoha případech se může jednat o zásadní, život zachraňující léčebný postup.
Úvod
V posledních deseti letech u nás došlo k prudkému rozvoji veterinární medicíny psů a koček. S měnícím se vztahem ke zvířatům a rostoucími finančními možnostmi jejich majitelů se rozvíjejí různé obory veterinární medicíny, dříve spíše okrajové. Jednou z metod, stávající se standardní, je podávání krevních derivátů. To znamená podání v současné době již poměrně snadno dostupné plné krve, ale také čerstvě zmražené plazmy, plazmy a erykoncentrátu.
Důvody pro transfúzi
Tak jako u lidských pacientů, tak i u psů někdy nastávají situace vedoucí k velkým ztrátám krve. Příkladem mohou být úrazy, spojené s poraněním velkých cév nebo vnitřních orgánů. Dále se může jednat o otravy jedy na hlodavce, poruchy krevní srážlivosti (koagulopatie), některá autoimunitní onemocnění, pankreatitida aj.. Léčbou volby je v takovém případě použití některého z příslušných krevních derivátů od jiného psa.
Krevní skupiny
Známým problémem, provázejícím transfúzi krve, je imunitní reakce příjemce vůči buňkám dárce. Tak jako u lidí mají také psi krevní skupiny. V současnosti je popsáno více než 12 systémů. Pro praxi je však významná zejména krevní skupina DEA 1.1 positivní a negativní. První podání krve většinou není spojeno se vznikem těžké post transfuzní reakce, ale již několik dnů po podání transfúze se vytváří protilátky proti krevní skupině neshodující se s krevní skupinou příjemce a další podání krve v takovém případě je velmi rizikové. Proto by mělo každému podání transfúze předcházet vyšetření krve příjemce na krevní antigen DEA 1.1 a měla by být podána pouze odpovídající krevní skupina. Provedení tzv. křížové zkoušky v žádném případě nenahrazuje test na krevní skupinu psa.
Praktické provedení transfúze
V minulosti často používá tzv. přímá transfúze, kdy se krev od dárce odebírala do injekčních stříkaček a rovnou aplikovala příjemci, se již dnes skoro nepoužívá. Jednodušším, rychlejším a praktičtějším způsobem je odebírání plné krve do speciálních transfúzních vaků a poté podání příjemci přes transfúzní set. To je dnes asi nejčastější metoda. Pes velkého plemene může bez újmy darovat 400 - 500 ml krve. Toto množství je dostatečné, aby zachránilo život malého i středního psa na hranici vykrvácení. Takto odebranou krev lze i po určitou dobu skladovat. Některé složky krve se však při skladování postupně rozkládají.
Výhodou je proto zpracování plné krve na krevní deriváty. Oddělením jednotlivých složek krve se získají produkty lépe využitelné pro specifické problémy a také jejich skladovatelnost je pak vyšší.
Krevní banky
V současné době existují už také v České republice veterinární pracoviště nabízející služby krevních bank. Spočívají v distribuci krevních derivátů pro vlastní potřebu nebo je nabízí i jiným pracovištím. Výhodou separace plné krve na jednotlivé složky, tj. erymasa a čerstvá zmražená plazma, je jednak v možnosti specializovaného použití derivátu podle momentální indikace a také v tom, že nabízená krev je již testována na krevní skupiny. Jako dárci jsou využíváni pouze psi u nichž je pečlivě kontrolován jejich zdravotní stav.
Závěr
Transfúzní medicína je dnes již součástí veterinární péče o psy a kočky. Její využití má své nezastupitelné místo, v mnoha případech se může jednat o zásadní, život zachraňující léčebný postup.
QuickTest vyšetření k rychlé identifikaci krevní skupiny u psů a koček